pěna
foam

Disperze plynu, nejčastěji vzduchu, v kapalném disperzním prostředí (soustavy s tuhým disperzním prostředím jsou označovány jako tuhé pěny).
Tvorba pěn i pěny samotné mají důležité průmyslové uplatnění. Při úpravě rud flotací se částice rudy shromažďují v husté pěně na povrchu, z níž se získává koncentrát daného nerostu. Rozpuštěné povrchově aktivní látky lze z roztoku oddělit napěněním a pak odstraněním vytvořené pěny (povrchově aktivní látky přecházejí do pěny). Vysoce stabilní pěny se uplatňují zejména při hašení požárů. Nemalý význam mají pěny i v potravinářském průmyslu a při využití pracích a čisticích prostředků.
Částice disperzní fáze jsou zpravidla poměrně velké, často dokonce viditelné pouhým okem, což odpovídá makrodisperzím; avšak tenké přepážky, oddělující jednotlivé bubliny, které mají významný vliv na vlastnosti pěn, jsou koloidních rozměrů. Reálné pěny jsou zpravidla polydisperzní. Objemový podíl disperzní fáze v pěnách je podstatně větší než u jiných disperzních soustav. Pěny se vyznačují malou hustotou disperzního podílu a nízkým stupněm disperzity, což je příčinou některých odlišností od ostatních disperzních soustav.

Klasifikace pěn
Hlavním hlediskem pro klasifikaci pěn je velikost podílu plynné fáze v systému:
Obr. 1 (a) Zředěná soustava plyn-kapalina, (b) vlhká pěna, (c) suchá pěna
Pro charakterizaci pěny se často používá pojmů pěnivý objem nebo hustota pěny, charakteristikou kapaliny, tvořící disperzní prostředí, je její pěnivost.

Stabilita pěn
se mění ve velmi širokém rozmezí. Experimentálně bylo zjištěno, že zcela čisté kapaliny nepění a někteří autoři uvádějí, že nepění ani nasycené roztoky [6, str. 99]. Pro vznik stabilní pěny je nutná přítomnost vhodného pěnotvorného činidla, které vytváří stabilizující film okolo jednotlivých částic disperzního podílu. O její stabilitě rozhodují především vlastnosti povrchových filmů a disperzního prostředí. Nejdůležitější tyto faktory:
První dva z uvedených činitelů mají pro stálost pěny rozhodující význam.
Stabilita pěn se stanovuje
Příprava a zánik pěn
Pěny se připravují buď dispergováním plynu v kapalině za přítomnosti pěnidel, při čemž se velké bubliny plynu mechanicky rozbíjejí na malé bublinky (protřepáváním, promícháváním nebo šleháním, protlačováním plynu fritou do kapaliny - tímto postupem vznikají méně polydisperzní systémy); nebo kondenzačními metodami - z přesycené kapaliny heterogenní nukleací nebo chemickou reakcí (např. instantní šlehačka, pivní pěna).
Při mnoha technologických procesech je tvorba pěny nežádoucí. Při destilaci, při míchání roztoků nebo při transportu kapalin, v mikrobiologických výrobách apod. se někdy vytvářejí vydatné pěny, které znesnadňují průběh procesu a je třeba je uměle odstraňovat (viz odpěňování).
  Grafy souvislostí do úrovně:      I graf      II graf