Jedním z nejdůležitějších faktorů, které rozhodují o stabilitě pěn a emulzí, jsou vlastnosti filmů
disperzního prostředí, které oddělují jednotlivé bubliny či kapky
disperzního podílu. Ztenčování přepážek způsobené vytékáním kapaliny směrem ke
Gibbsovým-Plateauovým kanálkům a jejich následné praskání je hlavní příčinou zániku těchto disperzních systémů. Kromě toho, že přítomnost povrchově aktivních látek v disperzním prostředí snižuje
mezifázové napětí a tím i rozdíl tlaků v různě velkých částicích (
Laplaceova-Youngova rovnice) a že vrstva adsorbovaných molekul povrchově aktivních látek působí také jako stérická zábrana pro difúzi molekul disperzního podílu rozhraním, uplatňuje se při mechanické deformaci přepážek také
Gibbsův efekt. V důsledku zvětšení plochy přepážky při její deformaci klesne koncentrace povrchově aktivní látky adsorbované v povrchové vrstvě ve střední partii filmu (obr. 1) a tím vzroste lokální mezifázové napětí, což působí proti síle protahující přepážku. Gradient mezifázového napětí je příčinou toku kapaliny podél fázového rozhraní (
Marangoniho efekt) z míst o nižším mezifázovém napětí do míst o vyšším mezifázovém napětí (obr. 1, světle modré šipky), který vyrovnává ztenčování filmu způsobené vytékáním kapaliny. Pro opětné ustavení původní koncentrace v deformované oblasti filmu se zvýšeným mezifázovým napětím je třeba, aby do této oblasti prodifundovaly molekuly povrchově aktivní látky.
