Konvenčně zvolené hranice pro velikost částic disperzních systémů, označovaných jako koloidy. Horní hranicí je průměrná vlnová délka viditelného světla (500 nm, u některých autorů 1000 nm). Dolní hranice 1 nm souvisí s fyzikálně-chemickou definicí povrchu: částice musí být tak velká, aby bylo možno ve shluku atomů rozlišit vnitřní a vnější atomy (při nejhustším uspořádání za předpokladu atomů kulovitého tvaru je na vytvoření částice zapotřebí 13 atomů – rozměr takového agregátu je zhruba 1 nm).