S Marangoniho efektem je možno se setkat jak u čistých kapalin, tak u vícesložkových systémů. Gradient povrchového napětí se může vytvořit v důsledku místních rozdílů teploty v systému - v místech o nižší teplotě je vyšší povrchové napětí (
povrchové napětí kapalin s teplotou klesá), což vyvolává proudění povrchových vrstev kapaliny do těchto míst. U vícesložkových systémů může být gradient povrchového napětí vyvolán gradientem koncentrace, způsobeným rozdílnou rychlostí vypařování jednotlivých složek směsi nebo adsorpčními jevy (viz
Gibbsův-Marangoniho efekt).
Známým příkladem jsou „slzy“ tvořící se na stěnách sklenice vína. Roztok alkoholu ve vodě smáčí stěny sklenice a pohybuje se vzhůru po stěně. V důsledku odpařování alkoholu z roztoku na stěnách koncentrace roztoku zde klesá a povrchové napětí roztoku roste. Rozdíl povrchových napětí roztoku na stěně a na hladině roztoku ve sklenici způsobí další vzestup kapaliny po stěně. Jakmile převáží gravitace nad povrchovými silami, steče kapka dolů po stěně a celý pochod se opakuje.
