Částice tvořená jádrem a obalovou vrstvou. Jádro micely tvoří tuhá látka nerozpustná v daném disperzním prostředí (má lyofobní charakter). Obalová vrstva na povrchu částic má zabraňovat jejich agregaci. Může být tvořena buď elektrickou dvojvrstvou (u částic, jejichž povrch může být elektricky nabitý – viz hydrosol a stabilizaci elektrickou dvojvrstvou), vrstvou adsorbovaných makromolekul či molekul povrchově aktivních látek (stérická stabilizace). Obalová vrstva může být tvořena také adsorbovanými molekulami disperzního prostředí (lyosférou). Ta však sama o sobě nechrání částici dostatečně před agregací.

Termín „micela“ navrhl Duclaux [18] v r.1908 pro částici stabilního solu, jejíž složení není jednotné ani z chemického ani z fyzikálního hlediska. V angličtině je termín „micelle“ nyní používán pouze pro micely asociativní.