Útvar složený ze dvou opačně nabitých vrstev, který se vytváří při styku nabitého povrchu tuhé látky s roztokem elektrolytu. Nabitý povrch tuhé látky tvoří tzv.
vnitřní vrstvu, k níž jsou elektrostatickými a adsorpčními silami přitahovány ionty převážně opačného znaménka (
protiionty), jejichž náboj neutralizuje náboj povrchu – tzv.
vnější vrstva. Pro popis tohoto uspořádání byly vytvořeny různé
modely elektrické dvojvrstvy (
Helmholtzův,
Gouyův-Chapmanův,
Sternův).