Útvar složený ze dvou opačně nabitých vrstev, který se vytváří při styku nabitého povrchu tuhé látky s roztokem elektrolytu.  Nabitý povrch  tuhé látky tvoří tzv.  
vnitřní vrstvu, k níž jsou elektrostatickými a adsorpčními silami přitahovány ionty převážně opačného znaménka (
protiionty), jejichž náboj neutralizuje náboj povrchu – tzv.  
vnější vrstva. Pro popis tohoto uspořádání byly vytvořeny různé  
modely elektrické dvojvrstvy  (
Helmholtzův,  
Gouyův-Chapmanův,  
Sternův).