Vlivem termického pohybu a působení přitažlivých mezimolekulárních sil dochází ke srážkám a spojování částic ve větší agregáty, které pak ztrácejí
stabilitu a
sedimentují. Koagulace solu může být vyvolána různými zásahy: zvýšením jeho koncentrace, změnami teploty, ozařováním, mechanickými otřesy, přídavkem solů opačného znaménka (
heterokoagulace), a nejčastěji zeslabením nebo odstraněním ochranné vrstvy micel. U
hydrosolů stabilizovaných elektrickou dvojvrstvou je to především přídavkem elektrolytů. Rychlost koagulace pak závisí na povaze a koncentraci elektrolytu (viz
skrytá koagulace,
zjevná koagulace,
rychlá koagulace,
pomalá koagulace,
koagulační práh,
koagulační účinnost elektrolytu , perikinetická koagulace a
ortokinetická koagulace).
II 