|
Iθ
|
|
je intenzita světla rozptýleného objemovou jednotkou disperzní soustavy pod úhlem θ,
|
|
Io
|
celková intenzita dopadajícího (primárního) záření,
|
|
n
|
index lomu disperzní soustavy,
|
|
n0
|
index lomu čistého disperzního prostředí,
|
|
w
|
hmotnostní koncentrace,
|
|
M
|
molární hmotnost disperzního podílu,
|
|
λ
|
vlnová délka primárního i rozptýleného světla,
|
|
r
|
vzdálenost detektoru, měřícího intenzitu, od zdroje rozptýleného světla, (viz měření rozptylu světla)
|
|
θ
|
úhel pozorování, tj. úhel sevřený primárním paprskem a paprskem rozptýleného světla, který dopadá do detektoru,
|
|
F(θ)
|
je funkce úhlu pozorování, jejíž tvar závisí na charakteru primárního paprsku (pro vertikálně polarizované primární světlo  , při horizontální polarizaci  , pro nepolarizované světlo,  ,
|
|
B
|
druhý viriální koeficient - stejný jako u viriálního rozvoje pro vyjádření koncentrační závislosti osmotického tlaku.
Záporné hodnoty B charakterizují disperzní systémy, ve kterých převládají přitažlivé síly mezi částicemi. Disperzní částice pak jeví tendenci ke shlukování – proto je v daném okamžiku v některých objemových elementech koncentrace podstatně vyšší než v jiných. Nastávají silné fluktuace – se zápornou hodnotou B je spojena velká intenzita rozptýleného světla. Naopak při kladných hodnotách B převažuje vliv odpudivých sil, které vede k rovnoměrnějšímu rozdělení disperzních částic v prostoru, a tedy ke snížení průměrné fluktuace a nižší hodnotě Iθ.
|
