Na pevných adsorbentech se jednotlivé složky plynné směsi adsorbují v různé míře. K popisu adsorpční rovnováhy je zde na rozdíl od adsorpce čistého plynu (viz adsorpci z plynné fáze na tuhé látce) třeba kromě hodnot rovnovážného adsorbovaného množství a rovnovážného tlaku zjišťovat také složení plynné směsi před adsorpcí a po ní.

K vyjádření adsorpce ze směsí plynů se používají upravené rovnice pro adsorpci čistých plynů; např. Langmuirova izoterma pro dvousložkovou směs má tvar:

      ,      

a_m1, a_m2, b₁, b₂ jsou konstanty Langmuirovy rovnice pro čisté plyny a p₁ a p₂ jsou parciální tlaky obou složek směsi. Jak je z těchto vztahů patrné, je adsorpce jednoho plynu ovlivněna přítomností druhého tím více, čím adsorbovatelnější je tato druhá složka, tzn. čím větší je hodnota konstanty b₂. V praxi se často jedná se o adsorpci snadno adsorbovatelné složky ze směsi s velkým množstvím inertního plynu, která bývá velmi účinná.

Pro vícevrstvou adsorpci ze směsi se rovněž používá upravená adsorpční izoterma BET.