Svazek paprsků, procházející systémem, v němž jsou rozptýleny částice koloidních nebo větších rozměrů, se v důsledku rozptylu světla na částicích stává při bočním pozorování viditelným^* – má tvar kužele (tzv. Tyndallův kužel) s vrcholem v místě, kde světlo vchází do nehomogenního prostředí, který se rozšiřuje ve směru postupujícího paprsku. Jsou-li disperzní částice dostatečně velké, mohou být ve světelném kuželi pozorovány jako jasně zářící body; u menších částic je pozorován jen difuzní světelný pruh. V homogenním prostředí tento jev nenastává.

Jev byl objeven Faradayem (1857) a podrobně studován Tyndallem.