střední molární hmotnost
molar mass average
Hodnota molární hmotnosti stanovená měřením určité fyzikální veličiny. Je rovna molární hmotnosti myšleného
monodisperzního systému, v němž by měřená veličina nabyla stejné hodnoty jako v uvažovaném
polydisperzním systému.
-
Jestliže se střední molární hmotnost stanovuje metodami, které měří veličiny úměrné hmotnosti nebo objemu částice (rychlost
sedimentace,
rozptyl světla), je výsledkem
hmotnostně střední molární hmotnost (
hmotnostní průměr molárních hmotností)
(weight average),
kde mi je hmotnost frakce i, Mi je molární hmotnost frakce i, Wi (= mi/Σmi) je hmotnostní zlomek frakce i, wi = (mi/V) – hmotnostní koncentrace frakce i a ci = (ni/V) = wi/Mi (v polymerní literatuře se však symbol c a ci používá pro hmotnostní koncentraci).
-
Z měření
sedimentační rovnováhy* v ultracentrifuze je možno vyhodnotit také tzv.
z-průměr molárních hmotností (z-average), v němž se výrazněji projevuje vliv velkých částic. Je definován vztahem
-
Měřením koligativních vlastností (
osmometrie, popř. kryoskopie nebo ebulioskopie) se stanovuje
početně střední molární hmotnost (
početní průměr molárních hmotností)
(number average)
kde Ni je počet částic i-tého druhu, xi (= Ni/ΣNi) je molární zlomek frakce i.
-
Měřením
viskozity se získá
viskozitní průměr molárních hmotností (viscosity average)
Početně střední hodnota je vždy menší než hmotnostní střed, neboť se nejvíce uplatňují nízké frakce, které obsahují relativně velký počet částic, kdežto v druhém případě se naopak nejvíce uplatňují těžší podíly. Viskozitní průměr leží mezi těmito dvěma hodnotami. Hodnota z-průměru je o něco větší než hmotnostní střed:
* | |
V polydisperzních systémech je ustavování rovnováhy provázeno redistribucí těžších částic ke dnu kyvety a lehčích k menisku, což dává možnost určit různé průměry molárních hmotností.
|
Grafy souvislostí do úrovně:
I
II