(synonymum: potenciál proudění)  Potenciální rozdíl, který se ustaví mezi konci porézní přepážky (kapiláry nebo soustavy kapilár), jestliže přepážkou protéká působením tlaku zředěný roztok elektrolytu. Vznik proudového potenciálu je jev inverzní k  elektroosmóze.

Velikost potenciálního rozdílu U_p je dána vztahem

kde Δp je rozdíl tlaků vyvolávající proudění kapaliny, ζ - elektrokinetický potenciál, κ - konduktivita a η  - viskozita kapaliny, ε_r - relativní permitivita kapaliny, ε_o - permitivita vakua. Velikost proudového potenciálu může být změřena v podobném uspořádání jako elektroosmóza (viz měření elektrokinetických jevů).

Proudový potenciál vzniká např. při protékání přírodních vod zemskou kůrou nebo u větších vodopádů. Jeho měření slouží geofyzikům při průzkumu surovinových zdrojů. V medicíně se s ním setkáváme při proudění krve v kapilárách organizmů; podmiňuje vznik jednoho z píků elektrokardiogramu. Proudový potenciál vzniká také v průběhu transportu kapalin (při plnění zásobníků, cisteren apod.). Vzhledem k malé konduktivitě uhlovodíků (u benzinu 10^–12 S m^–1) mohou být hodnoty proudového potenciálu v těchto případech značné; čerpací zařízení je proto nutno uzemnit.