opačného znaménka než má lyofobní koloid v tak velkém množství, že stačí na vytvoření úplné adsorpční vrstvy na lyofobních částicích, čímž jejich povrch nabude lyofilního charakteru (menší množství způsobí naopak senzibilizaci, případně až koagulaci lyosolu),
stejného znaménka jako má lyofobní koloid. Lyofilní koloid se adsorbuje na povrchu lyofobních částic, zvětšuje efektivní tloušťku elektrické dvojvrstvy a tedy ζ-potenciál a má stabilizující účinky i v malých koncentracích. Při dostatečně vysokých koncentracích se na částicích vytvoří úplná adsorpční vrstva a tím se lyofilizuje jejich povrch (obr. 1a). Jsou-li částice přidaného lyofilního koloidu velké oproti částicím lyosolu a jejich koncentrace je malá (obr. 1b), nastává obvykle senzibilizace, popř. koagulace lyosolu.
Obr. 1 Vliv poměru velikostí částic lyosolu a přidaného lyofilního koloidu
(a) ochranné působení lyofilního koloidu, (b) senzibilizace lyosolu