(též kritická micelární teplota) Teplota, při níž rozpustnost (tj. koncentrace nasyceného roztoku) ve vodě omezeně rozpustné povrchově aktivní látky s  amfipatickou stavbou molekul dosáhne kritické micelární koncentrace. Při nízkých teplotách je koncentrace nasyceného roztoku nižší než kritická micelární koncentrace, takže se nemohou tvořit micely. Od Krafftovy teploty T_K v důsledku tvorby micel rozpustnost povrchově aktivní látky velmi rychle stoupá.