jsou ve vodě rozpustné, ale hromadí se ve fázovém rozhraní a snižují povrchové napětí; některé z nich při vyšších koncentracích vytvářejí
asociativní micely; jsou označovány jako koloidní povrchově aktivní látky (koloidní
PAL). Podle schopnosti disociovat ve vodném roztoku jsou rozdělovány na ionogenní (aniontové, kationtové, amfoterní) a neionogenní.
Aniontové disociují za vzniku povrchově aktivních aniontů,
kationtové tvoří při disociaci ve vodě povrchově aktivní kationty a jsou známy i
amfoterní PAL. Rozpustnost PAL ve vodě klesá s délkou uhlovodíkového řetězce.
Neionogenní PAL, neschopné elektrolytické disociace, se obvykle skládají z dlouhého uhlovodíkového řetězce s několika polárními, ale neionogenními skupinami na konci (většinou oligomery ethylenoxidu), které zajišťují rozpustnost těchto sloučenin ve vodě.
II 