OBSAH

• 1. HISTORIE KAUČUKU A VÝVOJE GUMÁRENSKÉHO PRŮMYSLU
  • 1.1 OBJEV PŘÍRODNÍHO KAUČUKU A JEHO VULKANIZACE
  • 1.2 VÝROBA SYNTETICKÉHO KAUČUKU
  • 1.3 PLANTÁŽE NA TĚŽBU PŘÍRODNÍHO KAUČUKU
  • 1.4 KAUČUK JAKO STRATEGICKÝ MATERIÁL
• 2. CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI KAUČUKU A PRYŽE
  • 2.1 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI KAUČUKŮ
    • 2.1.1 Teplota skelného přechodu
    • 2.1.2 Viskozita (plasticita)
    • 2.1.3 Vulkanizovatelnost
  • 2.2 ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI PRYŽE
• 3. CHEMICKÉ REAKCE PŘI ZPRACOVÁNÍ KAUČUKU
  • 3.1 PLASTIKACE KAUČUKU
  • 3.2 SLOŽKY KAUČUKOVÉ SMĚSI
    • 3.2.1 Kaučuk
    • 3.2.2 Přísady
      • 3.2.2.1 Vulkanizační přísady
      • 3.2.2.2 Antidegradanty
      • 3.2.2.3 Plniva
      • 3.2.2.4 Změkčovadla
      • 3.2.2.5 Zvláštní přísady
  • 3.3 VULKANIZACE KAUČUKOVÉ SMĚSI
    • 3.3.1 Podstata vulkanizace a její vliv na vlastnosti kaučuku
    • 3.3.2 Síťovací účinnost vulkanizace
    • 3.3.3 Průběh vulkanizace
      • 3.3.3.1 Indukční perioda vulkanizace
      • 3.3.3.2 Vlastní síťovací reakce
      • 3.3.3.3 Změny ve struktuře vytvořené sítě
    • 3.3.4 Kinetika vulkanizace
      • 3.3.4.1 Koncentrační závislost rychlosti vulkanizace
      • 3.3.4.2 Teplotní závislost rychlosti vulkanizace
    • 3.3.5 Vyhodnocování průběhu vulkanizace
    • 3.3.6 Přepočet dob vulkanizace na jinou teplotu
• 4. CHEMICKÁ STRUKTURA PRYŽE
  • 4.1 STRUKTURA SÍTĚ IDEÁLNÍHO VULKANIZÁTU
  • 4.2 STRUKTURA SÍTĚ REÁLNÉHO VULKANIZÁTU
  • 4.3 CHEMICKÁ STRUKTURA REÁLNÉHO VULKANIZÁTU
    • 4.3.1 Příčné vazby
    • 4.3.2 Modifikace řetězce kaučukového uhlovodíku
    • 4.3.3 Vedlejší produkty vulkanizační reakce
• 5. CHEMICKÉ ZMĚNY PŘI EXPLOATACI A STÁRNUTÍ PRYŽE
  • 5.1 ÚČINEK OZONU
  • 5.2 ÚČINEK KYSLÍKU
  • 5.3 ANAEROBNÍ STÁRNUTÍ
• 6. VYUŽITÍ PRYŽOVÉHO ODPADU
  • 6.1 REGENERACE PRYŽE
    • 6.1.1 Výroba regenerátu
    • 6.1.2 Úprava staré pryže k regeneraci
    • 6.1.3 Způsoby regenerace
      • 6.1.3.1 Parní způsoby
      • 6.1.3.2 Vařákové způsoby
      • 6.1.3.3 Mechanické způsoby
    • 6.1.4 Konečná úprava regenerátu - zjemňování
    • 6.1.5 Použití regenerátu
  • 6.2 RECYKLACE PRYŽE
    • 6.2.1 Fyzikální recyklace
    • 6.2.2 Energetické zhodnocení
    • 6.2.3 Chemická recyklace
• 7. GUMÁRENSKÉ SUROVINY
  • 7.1 KAUČUKY
    • 7.1.1 Kaučuky pro všeobecné použití
    • 7.1.2 Olejovzdorné kaučuky
    • 7.1.3 Teplovzdorné kaučuky
  • 7.2 PLASTIKAČNÍ ČINIDLA
  • 7.3 VULKANIZAČNÍ ČINIDLA
    • 7.3.1 Síra
    • 7.3.2 Donory síry
    • 7.3.3 Reaktivní pryskyřice
    • 7.3.4 Chinondioxim
    • 7.3.5 Peroxidy
    • 7.3.6 Diaminy
    • 7.3.7 Oxidy kovů
    • 7.3.8 Diizokyanatany
    • 7.3.9 Další vulkanizační činidla
  • 7.4 AKTIVÁTORY VULKANIZACE
    • 7.4.1 Aktivátory vulkanizace sírou
    • 7.4.2 Aktivátory peroxidové vulkanizace
    • 7.4.3 Senzibilizátory radiační vulkanizace
  • 7.5 URYCHLOVAČE VULKANIZACE
    • 7.5.1 Pomalé urychlovače
      • 7.5.1.1 Hexamethylentetramin (HMT, urotropin)
      • 7.5.1.2 N,N'-difenylguanidin (DPG)
      • 7.5.1.3 2-(2',4'-Dinitrofenylthio)benzothiazol (Ureka Base)
    • 7.5.2 Rychlé urychlovače
      • 7.5.2.1 Butyraldehyd - anilin (BA)
      • 7.5.2.2 2-Merkaptobenzothiazol (MBT)
      • 7.5.2.3 Bis(2-benzothiazolyl)disulfid (MBTS)
      • 7.5.2.4 N-cyklohexyl-2-benzothiazolsulfenamid (CBS)
      • 7.5.2.5 2-(Morfolinothio)-benzothiazol (MOR, OBS, NOBS)
      • 7.5.2.6 N-terc.butyl-2-benzothiazolsulfenamid (TBBS)
      • 7.5.2.7 N-oxydiethylenthiokarbamoyl-N-oxydiethylensulfenamid (OTOS)
      • 7.5.2.8 N-oxydiethylenthiokarbamoyl-N-tercbutylsulfenamid (OTTBS)
    • 7.5.3 Urychlovače velmi rychlé
      • 7.5.3.1 Tetramethylthiuramdisulfid (TMTD)
      • 7.5.3.2 Tetraethylthiuramdisulfid (TETD)
      • 7.5.3.3 Tetramethylthiurammononosulfid (TMTM)
      • 7.5.3.4 O,O'-dibutyldithiofosforečnan zinečnatý
    • 7.5.4 Ultraurychlovače
      • 7.5.4.1 Piperidinium-N-pentamethylendithiokarbamát (PPDC)
      • 7.5.4.2 Dimethyldithiokarbamát zinečnatý (ZDMDC)
      • 7.5.4.3 Diethyldithiokarbamát zinečnatý (ZDEDC)
      • 7.5.4.4 Izopropylxanthát zinečnatý (ZIX)
    • 7.5.5 Dávkování urychlovačů
    • 7.5.6 Hygienické a ekologické aspekty používání urychlovačů
  • 7.6 RETARDÉRY VULKANIZACE A INHIBITORY NAVULKANIZACE
  • 7.7 ANTIDEGRADANTY
    • 7.7.1 Antioxidanty
    • 7.7.2 Antiozonanty
  • 7.8 PLNIVA
    • 7.8.1 Saze
      • 7.8.1.1 Kanálové saze
      • 7.8.1.2 Retortové saze
      • 7.8.1.3 Termické saze
      • 7.8.1.4 Lampové saze
      • 7.8.1.5 Vodivé saze
      • 7.8.1.6 Hlavní vlastnosti gumárenských sazí
      • 7.8.1.7 Klasifikace gumárenských sazí
    • 7.8.2 Světlá plniva
      • 7.8.2.1 Pyrogenní oxid křemičitý
      • 7.8.2.2 Srážený oxid křemičitý
      • 7.8.2.3 Mletý křemen (Si0₂)
      • 7.8.2.4 Křemelina (Si0₂)
      • 7.8.2.5 Kaolín (hydratovaný křemičitan hlinitý)
      • 7.8.2.6 Hydratovaný křemičitan hlinitosodný
      • 7.8.2.7 Slída (křemičitan hlinitodraselný)
      • 7.8.2.8 Klouzek (mastek, talek)
      • 7.8.2.9 Srážený křemičitan hlinitý
      • 7.8.2.10 Mletý vápenec (CaCO₃)
      • 7.8.2.11 Křída (CaCO₃)
      • 7.8.2.12 Srážený uhličitan vápenatý (CaCO₃)
      • 7.8.2.13 Síran barnatý (BaSO₄)
    • 7.8.3 Vliv plniv na vlastnosti pryže
      • 7.8.3.1 Vliv plniv na tvrdost
      • 7.8.3.2 Vliv plniv na modul
      • 7.8.3.3 Vliv plniv na pevnost
      • 7.8.3.4 Vliv plniv na odolnost vůči oděru
      • 7.8.3.5 Vliv plniv na odolnost pryže vůči botnání
    • 7.8.4 Analytické hodnoty plniv
      • 7.8.4.1 Měrný povrch
      • 7.8.4.2 Olejová adsorpce
    • 7.8.5 Chování ztužených vulkanizátů při opakované deformaci
  • 7.9 PROMOTORY A SPOJOVACÍ ČINIDLA (VAZNÉ PROSTŘEDKY)
  • 7.10 ZMĚKČOVADLA, MAZIVA A POMOCNÉ ZPRACOVATELSKÉ PROSTŘEDKY
    • 7.10.1 Změkčovadla
    • 7.10.2 Typy změkčovadel
    • 7.10.3 Hlavní druhy změkčovadel
      • 7.10.3.1 Triumf
      • 7.10.3.2 Parafinické a naftenické oleje
      • 7.10.3.3 Pryskyřice
      • 7.10.3.4 Syntetická změkčovadla
    • 7.10.4 Maziva
    • 7.10.5 Pomocné zpracovatelské prostředky
    • 7.10.6 Nastavování kaučuků
  • 7.11 ZVLÁŠTNÍ PŘÍSADY
    • 7.11.1 Pigmenty
      • 7.11.1.1 Anorganické pigmenty
      • 7.11.1.2 Organické pigmenty
    • 7.11.2 Faktisy
      • 7.11.2.1 Hnědý faktis
      • 7.11.2.2 Bílý faktis
    • 7.11.3 Nadouvadla
    • 7.11.4 Prostředky pro spojování pryže s kovy a vlákny
    • 7.11.5 Retardéry hoření
    • 7.11.6 Antistatické prostředky
    • 7.11.7 Brusné prostředky
    • 7.11.8 Výbušniny
• 8. HLAVNÍ DRUHY KAUČUKŮ A ZÁKLADY SKLADBY KAUČUKOVÝCH SMĚSÍ
  • 8.1 SUCHÉ KAUČUKY
    • 8.1.1 Kaučuky pro všeobecné použití
      • 8.1.1.1 Přírodní a izoprenové kaučuky
      • 8.1.1.2 Butadien-styrenové kaučuky
      • 8.1.1.3 Butadienové kaučuky
      • 8.1.1.4 Butylkaučuky
      • 8.1.1.5 Ethylen-propylenové kaučuky
    • 8.1.2 Olejovzdorné kaučuky
      • 8.1.2.1 Butadien-akrylonitrilové kaučuky
      • 8.1.2.2 Akrylátové kaučuky
      • 8.1.2.3 Chloroprenové kaučuky
      • 8.1.2.4 Chlorsulfonovaný polyethylen
      • 8.1.2.5 Polysulfidové kaučuky
    • 8.1.3 Teplovzdorné kaučuky
      • 8.1.3.1 Silikonové kaučuky
      • 8.1.3.2 Fluorouhlíkové kaučuky
    • 8.1.4 Tvrdá pryž
    • 8.1.5 Termoplastické elastomery
      • 8.1.5.1 Struktura termoplastických elastomerů
      • 8.1.5.2 Blokové styrenové kopolymery
      • 8.1.5.3 Termoplastické polyurethany
      • 8.1.5.4 Polyetherestery
      • 8.1.5.5 Kopolyamidy
      • 8.1.5.6 Směsi elastomerů s termoplasty
  • 8.2 KAUČUKOVÉ LATEXY
    • 8.2.1 Přírodní kaučukové latexy
      • 8.2.1.1 Zdroje
      • 8.2.1.2 Vlastnosti
      • 8.2.1.3 Klasifikace
      • 8.2.1.4 Koncentrace (zahušťování)
      • 8.2.1.5 Stabilizace (konzervování)
      • 8.2.1.6 Modifikace
      • 8.2.1.7 Použití
      • 8.2.1.8 Doprava a skladování
    • 8.2.2 Syntetické kaučukové latexy
      • 8.2.2.1 Charakteristika a použití syntetických latexů
      • 8.2.2.2 Základní způsoby získávání latexů v průmyslu
    • 8.2.3 Složení směsí z kaučukových latexů

•   obsah
•   náhledy
•   listovat
•   info

Vydavatelství VŠCHT Praha

•   www stránky
•   nabízíme
•   objednejte

•   portál ESO