OBSAH

• 1. Ekotoxikologie
  • 1.1 Význam ekotoxikologie a testů toxicity
  • 1.2 Ekotoxikologické biotesty
  • 1.3 Vývoj ekotoxikologie
  • 1.4 Živé organismy a prostředí
  • 1.5 Ekologická relevance testu
  • 1.6 Vztah biotestů a chemické analýzy
  • 1.7 Kombinované přístupy environmentálního monitoringu
  • 1.8 Hodnocení environmentálních rizik
    • 1.8.1 Určení PEC
    • 1.8.2 Určení PNEC
    • 1.8.3 Vyjádření rizika
• 2. Vztahy mezi organismem a toxickou látkou
  • 2.1 Toxicita
  • 2.2 Toxikant a toxin
  • 2.3 Expozice toxické látce
  • 2.4 Toxické účinky
    • 2.4.1 Akutní účinky
    • 2.4.2 Chronické účinky
  • 2.5 Vztahy dávka - odpověď
  • 2.6 Bioakumulace
  • 2.7 Biokoncentrace
  • 2.8 Bioobohacování
  • 2.9 Detoxikace
  • 2.10 Hormese
• 3. Faktory ovlivňující toxicitu látek
  • 3.1 Chemicko - fyzikální faktory
    • 3.1.1 Koncentrace
    • 3.1.2 Rozpustnost ve vodě a v tucích
    • 3.1.3 Struktura látky
    • 3.1.4 Perzistence
  • 3.2 Doba a způsob expozice
  • 3.3 Environmentální faktory
    • 3.3.1 Teplota prostředí
    • 3.3.2 Vlhkost
    • 3.3.3 Intenzita světla
    • 3.3.4 Kvalita a kontaminace prostředí
  • 3.4 Interakce mezi toxikanty
    • 3.4.1 Aditivní účinky
    • 3.4.2 Potenciace toxicity
    • 3.4.3 Antagonismus
    • 3.4.4 Příčiny potenciace
    • 3.4.5 Potenciace v důsledku inhibice detoxikace
    • 3.4.6 Potenciace zvýšením metabolické aktivace
    • 3.4.7 In-situ potenciace
    • 3.4.8 Hodnocení toxicity směsí
    • 3.4.9 Toxická jednotka
    • 3.4.10 Aditivní index
    • 3.4.11 Index mnohočetné toxicity (Multiple Toxicity Index), MTU
  • 3.5 Biologické faktory
    • 3.5.1 Genetická proměnlivost
    • 3.5.2 Pohlaví
    • 3.5.3 Stáří
    • 3.5.4 Zdravotní stav
  • 3.6 Faktory výživy
    • 3.6.1 Hladovění
    • 3.6.2 Bílkoviny
    • 3.6.3 Cukry
    • 3.6.4 Tuky
    • 3.6.5 Vitamin A
    • 3.6.6 Vitamin C
    • 3.6.7 Vitamin D
    • 3.6.8 Vitamin E
    • 3.6.9 Minerální látky
• 4. Biochemická podstata toxických účinků
  • 4.1 Ochranné mechanismy – biotransformace
    • 4.1.1 I. fáze detoxikace
    • 4.1.2 II. fáze detoxikace
  • 4.2 Ochrana před toxikanty jejich vazbou
    • 4.2.1 Metallothioneiny
    • 4.2.2 Fytochelatiny
  • 4.3 Opravné procesy
  • 4.4 Netoxické účinky látek
  • 4.5 Molekulární interakce organismu a toxikantu
    • 4.5.1 Genotoxické látky
    • 4.5.2 Mitóza a meióza
    • 4.5.3 Klasifikace mutací
    • 4.5.4 Neurotoxické látky
    • 4.5.5 Mitochondriální jedy
    • 4.5.6 Antagonisté vitaminu K
    • 4.5.7 Antagonisté thyroxinu
    • 4.5.8 Inhibice ATP-áz
    • 4.5.9 Estrogeny a androgeny
    • 4.5.10 Reakce se sulfoskupinami
    • 4.5.11 Narušení fotosystémů rostlin
    • 4.5.12 Regulátory růstu rostlin
    • 4.5.13 Oxidační stres
• 5. Vyšší úrovně toxických účinků
  • 5.1 Účinky toxikantů na úrovni tkání
  • 5.2 Účinky toxikantů na orgánové úrovni
  • 5.3 Účinky toxikantů na organismální úrovni
    • 5.3.1 Neurofyziologické účinky
    • 5.3.2 Účinky na chování
  • 5.4 Účinky na populační úrovni
  • 5.5 Účinky na úrovni společenstev a ekosystémů
  • 5.6 Biosférická úroveň
• 6. Ekotoxikologické biotesty
  • 6.1 Členění ekotoxikologických biotestů
  • 6.2 Akvatické testy
  • 6.3 Terestrické testy
  • 6.4 Testy toxicity sedimentů
  • 6.5 Alternativní biotesty
  • 6.6 Sada testů toxicity
  • 6.7 Mezidruhové rozdíly v citlivosti
• 7. Postup při testování toxicity
  • 7.1 Experimentální design testů toxicity
  • 7.2 Odběr vzorků
  • 7.3 Předúprava vzorku
    • 7.3.1 Výluh
    • 7.3.2 Extrakt
    • 7.3.3 Předúprava pro terestrické testy toxicity
    • 7.3.4 Předúprava vzorku mění jeho vlastnosti
  • 7.4 Provedení testu toxicity
    • 7.4.1 Limitní test
    • 7.4.2 Ověřovací test
    • 7.4.3 Orientační test
    • 7.4.4 Volba ředicí řady
    • 7.4.5 Základní test
  • 7.5 Validace testu
  • 7.6 Vyhodnocení dat
  • 7.7 Interpretace ekotoxikologických biotestů
• 8. Zpracování experimentálních dat testů toxicity
  • 8.1 Odpověď testů toxicity
  • 8.2 Ekotoxikologické indexy
    • 8.2.1 Vypočtené indexy
    • 8.2.2 Určené indexy
  • 8.3 Kvantální odpověď biotestu
  • 8.4 Spojitá odpověď biotestu
  • 8.5 Křivka dávka - odpověď
    • 8.5.1 Dno a strop křivky dávka - odpověď
    • 8.5.2 Prahová koncentrace
    • 8.5.3 Směrnice
    • 8.5.4 EC50 jako významný bod křivky dávka - odpověď
    • 8.5.5 EC50 jako poloviční vzdálenost mezi dnem a stropem
    • 8.5.6 Nesigmoidální tvar křivky dávka – odpověď
  • 8.6 Výpočet EC50
  • 8.7 Interpolační metody výpočtu EC50
    • 8.7.1 Dvoudávková metoda
    • 8.7.2 Spearman - Kärberova metoda
    • 8.7.3 Thompsonova metoda klouzavých průměrů
  • 8.8 Regresní metody výpočtu EC50
    • 8.8.1 Probitová analýza
    • 8.8.2 Nelineární regrese
  • 8.9 Určení indexů toxicity NOEC a LOEC
    • 8.9.1 Metody určení NOEC datových sad s normálním rozložením
    • 8.9.2 Metody určení NOEC datových sad nemajících normální rozložení
  • 8.10 Střední doba přežití
  • 8.11 Vícerozměrné datové analýzy
• 9. Faktory ovlivňující výsledky testů toxicity
  • 9.1 Vzorkování
  • 9.2 Skladování vzorku
  • 9.3 Předúprava vzorku
    • 9.3.1 Tepelná úprava
    • 9.3.2 Úprava osmotického tlaku
    • 9.3.3 Kyslíkové poměry
    • 9.3.4 Úprava pH
    • 9.3.5 Homogenizace vzorku
  • 9.4 Doba expozice
  • 9.5 Teplota
  • 9.6 Světelné podmínky
  • 9.7 Vlhkost
  • 9.8 Objem
  • 9.9 Pracovní roztoky a media
  • 9.10 Volba testovaných koncentrací
  • 9.11 Stáří organismů
  • 9.12 Kondice organismů
• 10. Určování toxicity látek pomocí modelů
• 11. Testy toxicity na molekulární úrovni
  • 11.1 Bakteriální testy mutagenity
    • 11.1.1 Amesův test
  • 11.2 Testy mutagenity na vyšších rostlinách
    • 11.2.1 Waxy mutační test na kukuřici
    • 11.2.2 Test somatické mozaiky na sóje
    • 11.2.3 Mikrojaderné testy
  • 11.3 Test teratogenity látek na drápatce vodní
    • 11.3.1 Testovací organismus
    • 11.3.2 Chov a rozmnožování drápatek
    • 11.3.3 Princip testu teratogenity
• 12. Testy toxicity s producenty
  • 12.1 Řasové testy toxicity
    • 12.1.1 Testovací organismus
    • 12.1.2 Princip testu toxicity
    • 12.1.3 Zjišťování koncentrace řasové suspenze
    • 12.1.4 Řasový mikrobiotest
    • 12.1.5 Stanovení míry účinku inhibice řas
  • 12.2 Stanovení trofického potenciálu
    • 12.2.1 Eutrofizace
    • 12.2.2 Trofický potenciál
    • 12.2.3 Princip testu AGP
  • 12.3 Test inhibice růstu okřehku
    • 12.3.1 Testovací organismus
    • 12.3.2 Popis testu
  • 12.4 Test toxicity se semeny hořčice bílé
    • 12.4.1 Princip testu inhibice klíčivosti semen
    • 12.4.2 Nevýhody testu na hořčici
  • 12.5 Kontaktní terestrické testy na rostlinách
    • 12.5.1 Vlastnosti testů fytotoxicity
    • 12.5.2 Rozdělení testů fytotoxicity podle účelu
    • 12.5.3 Testy klíčivosti
    • 12.5.4 Testovací organismy
    • 12.5.5 Princip krátkodobého a dlouhodobého testu
  • 12.6 Kalusová metoda
• 13. Testy toxicity s protozoálními organismy
  • 13.1 Protozoa
  • 13.2 Testy na obrvenkách
    • 13.2.1 Testovací organismus
    • 13.2.2 TETRATOX - test nárůstu populace obrvenek
    • 13.2.3 ProToxKit – test inhibice příjmu potravy obrvenek
  • 13.3 Test na nálevnících - Spirotox
    • 13.3.1 Testovací organismus
    • 13.3.2 Průběh testu
• 14. Testy toxicity s konzumenty žijících v akvatických ekosystémech
  • 14.1 Test toxicity látek na růstovou rychlost pstruha duhového
    • 14.1.1 Testovací organismus
    • 14.1.2 Princip testu
  • 14.2 Akutní test toxicity na hepatocytech pstruha duhového
    • 14.2.1 Princip testu
    • 14.2.2 Výhody a nevýhody testu na RTH
  • 14.3 Testy toxicity na akvarijních rybách
    • 14.3.1 Testovací organismy
    • 14.3.2 Princip testu mortality
    • 14.3.3 Test toxicity s jikrami
  • 14.4 Testy toxicity na perloočkách
    • 14.4.1 Testovací organismus
    • 14.4.2 Princip akutního testu
    • 14.4.3 Princip testu inhibice reprodukční schopnosti hrotnatky
  • 14.5 Test toxicity na korýších Artemia a Thamnocephalus
    • 14.5.1 Test toxicity na žábronožkách
    • 14.5.2 Test na korýších Thamnocephalus platyurus
  • 14.6 Test toxicity na vířnících
    • 14.6.1 Testovací organismus
    • 14.6.2 Princip akutního testu
    • 14.6.3 Test inhibice příjmu potravy vířníků
  • 14.7 Test toxicity na nezmaru
    • 14.7.1 Testovací organismus
    • 14.7.2 Princip testu
• 15. Testy toxicity s konzumenty žijícími v sedimentech
  • 15.1 Vlastnosti sedimentů
  • 15.2 Test toxicity sedimentů na různonožci
    • 15.2.1 Testovací organismus
    • 15.2.2 Princip testu
  • 15.3 Test toxicity sedimentů na larvách pakomára
    • 15.3.1 Testovací organismus
    • 15.3.2 Princip testu
  • 15.4 Test na nítěnkách
• 16. Testy toxicity s konzumenty žijícími v půdních ekosystémech
  • 16.1 Půda
    • 16.1.1 Ekosystémové funkce půdy
    • 16.1.2 Půda a toxické látky
    • 16.1.3 Stárnutí půdy
    • 16.1.4 Biodostupnost toxikantů v půdě
  • 16.2 Testy toxicity s hlísticemi
    • 16.2.1 Testovací organismy
    • 16.2.2 Test toxicity s háďátkem Panagrellus redivivus
    • 16.2.3 Test toxicity na hlísticích Caenorhabditis elegant
  • 16.3 Test toxicity na žížalách
    • 16.3.1 Testovací organismus
    • 16.3.2 Akutní test na filtračním papíře
    • 16.3.3 Akutní test v půdě
    • 16.3.4 Reprodukční test
  • 16.4 Test toxicity na roupicích
    • 16.4.1 Testovací organismus
    • 16.4.2 Princip reprodukčního testu
    • 16.4.3 Únikový test
  • 16.5 Test inhibice reprodukční schopnosti chvostoskoků
    • 16.5.1 Testovací organismus
    • 16.5.2 Princip testu
  • 16.6 Testy toxicity na měkkýších
    • 16.6.1 Testovací organismus
    • 16.6.2 Princip testu
• 17. Testy toxicity s hmyzem
  • 17.1 Test na zlatohlávku tmavém
    • 17.1.1 Testovací organismus
    • 17.1.2 Princip testu
  • 17.2 Test toxicity na včelách
    • 17.2.1 Testovací organismus
    • 17.2.2 Princip akutního testu
    • 17.2.3 In-situ test toxicity na včelách
• 18. Testy toxicity se suchozemskými obratlovci
  • 18.1 Testy toxicity s obojživelníky
  • 18.2 Testy toxicity na ptácích
    • 18.2.1 Akutní perorální test toxicity na ptácích
    • 18.2.2 Test reprodukční toxicity na ptácích
  • 18.3 Testy toxicity se savci
• 19. Testy toxicity s destruenty
  • 19.1 Destruenti
  • 19.2 Test zhášení bioluminiscence vodních bakterií
    • 19.2.1 Bioluminiscence
    • 19.2.2 Testovací organismus
    • 19.2.3 Princip akutního testu
    • 19.2.4 Bioluminiscenční test mutagenity
  • 19.3 Bioluminiscenční test sedimentů či suspenzí
    • 19.3.1 Filtrace suspenze před měřením produkce světla
    • 19.3.2 Kontinuální měření světelné produkce
  • 19.4 Růstové testy s baktériemi
  • 19.5 Toxi - Chromo testy
• 20. Biochemické testy se společenstvem aktivovaného kalu
  • 20.1 Test inhibice respirace aktivovaného kalu
  • 20.2 Test inhibice anaerobních baktérií aktivovaného kalu
• 21. Biochemické testy se společenstvy půdních mikroorganismů
  • 21.1 Půda a mikrobiální aktivita
  • 21.2 Vlastnosti půd ovlivňující mikrobiální aktivitu
  • 21.3 Typy půdních mikrobiálních testů
  • 21.4 Měření mikrobiální aktivity
  • 21.5 Cyklus uhlíku
    • 21.5.1 Respirace mikroorganismů
    • 21.5.2 Test respirační aktivity půdy
  • 21.6 Cyklus dusíku
    • 21.6.1 Metoda redukce acetylénu
    • 21.6.2 Test nitrifikační aktivity půdy
• 22. Testy enzymatické aktivity v půdě
  • 22.1 Půdní enzymy
  • 22.2 Půdní enzymatická aktivita
  • 22.3 Test dehydrogenázové aktivity
    • 22.3.1 Princip testu dehydrogenázou aktivity
    • 22.3.2 Faktory ovlivňující měření DHA
  • 22.4 Testy aktivity hydroláz
• 23. Biomárkry
  • 23.1 Klasifikace biomárkrů
  • 23.2 Inhibice Acetylcholinesterázy
  • 23.3 Indukce tvorby monooxygenáz
  • 23.4 Poškození DNA
  • 23.5 Narušení procesů při tvorbě hemu
    • 23.5.1 Tvorba nadbytečného množství porfyrinů
    • 23.5.2 Inhibice ALAD olovem
  • 23.6 Indukce vitellogeninu
  • 23.7 Behaviorální biomárkry
• 24. Hodnocení stavu ekosystémů in-situ
  • 24.1 Polní studie
    • 24.1.1 Sledované odpovědi v experimentech in-situ
    • 24.1.2 In-situ testy toxicity
    • 24.1.3 Nedostatky polních studií
  • 24.2 Bioindikátory
  • 24.3 Saprobní index
    • 24.3.1 Saprobní valence druhu
    • 24.3.2 Princip určení saprobního indexu společenstva
  • 24.4 Nárostové testy
• 25. Vícedruhové testy toxicity
  • 25.1 Mesokosmy
    • 25.1.1 Limnokorály
    • 25.1.2 Pelagické vaky
    • 25.1.3 Litorální ohrazení
    • 25.1.4 Pokusné nádrže
    • 25.1.5 Pokusné toky
    • 25.1.6 Výhody a nevýhody mesokosmů
  • 25.2 Mikrokosmy
    • 25.2.1 Standardizovaný vodní mikrokosmos
    • 25.2.2 Směsná kultura v láhvi
    • 25.2.3 Mikrokosmos FIFRA
    • 25.2.4 Mikrokosmos půdního jádra
• 26. Závěr
• 27. Doporučená studijní literatura
• 28. Použitá literatura

•   obsah
•   náhledy
•   listovat
•   info

Vydavatelství VŠCHT Praha

•   www stránky
•   nabízíme
•   objednejte

•   portál ESO