OBSAH

• 1. Jedovatá stopa dějinami
  • 1.1. Základní rozdělení „historických jedů“
  • 1.2. Cesta dějinami
    • 1.2.1. Co to byl toxikon a kdo byly slavné mytologické travičky
    • 1.2.2. „Smrt starých pánů“
    • 1.2.3. Jedy božského původu
    • 1.2.4. Procesy s čarodějnicemi ve světle moderní vědy
    • 1.2.5. Paracelsus
    • 1.2.6. Oxid arsenitý – sesazený král mezi anorganickými jedy
    • 1.2.7. Jed v rukou předsedy vlády?
• 2. Toxikologie, její předmět a vymezení pojmů
  • 2.1. Jed - toxická látka, xenobiotikum, dávka
• 3. Interakce toxických látek s živým organismem
  • 3.1. Účinek jedů, druhy účinku
    • 3.1.1. Přímý toxický účinek
    • 3.1.2. Biochemický účinek, inhibice enzymů
    • 3.1.3. Imunotoxicita
    • 3.1.4. Teratogenita
    • 3.1.5. Mutagenita
    • 3.1.6. Karcinogenita
    • 3.1.7. Orgánová toxicita
  • 3.2. Závislost účinku na koncentraci a dávce
• 4. Základní biochemické procesy odpovědné za vzájemnou komunikaci buněk
  • 4.1. Přenos nervového vzruchu – neurotransmise
    • 4.1.1. Sodíková pumpa
    • 4.1.2. Neurotransmitery
  • 4.2. Hormony a autakoidy
• 5. Osud cizorodých látek v organismu (vstup, metabolické přeměny a vylučování)
  • 5.1. Cesty vstupu cizorodých látek - absorpce
    • 5.1.1. Vstup vdechováním – inhalací
    • 5.1.2. Cesta perorální – požitím
    • 5.1.3. Vstup kůží
    • 5.1.4. Vstup přes oči
  • 5.2. Distribuce cizorodých látek - transport, depot
  • 5.3. Metabolické přeměny cizorodých látek (biotransformace)
    • 5.3.1. Biotransformační reakce první fáze
    • 5.3.2. Biotransformační reakce druhé fáze
    • 5.3.3. Příklady biotransformace některých látek
  • 5.4. Vylučování cizorodých látek a jejich metabolitů z organismu
• 6. Zjišťování toxicity látek
  • 6.1. Testy in vitro
  • 6.2. Testy na zvířatech in vivo
    • 6.2.1. Akutní testy
    • 6.2.2. Subakutní testy
    • 6.2.3. Chronické testy
  • 6.3. Zjišťování škodlivého účinku chemických látek na lidskou populaci epidemiologické studie.
  • 6.4. Zjišťování úrovně expozice
    • 6.4.1. Monitorování ovzduší
    • 6.4.2. Biologické monitorování
• 7. Informační zdroje v toxikologii a souvisejících oborech
  • 7.1. Elektronické databáze a bezpečnostní listy chemických látek
  • 7.2. Základní ustanovení a normy se vztahem k MSDS
  • 7.3. Dostupnost a forma MSDS
  • 7.4. Způsoby vyhledávání
  • 7.5. Charakteristická struktura souboru MSDS
    • 7.5.1. Identifikace chemické látky
    • 7.5.2. Identifikace rizik
    • 7.5.3. Expoziční následky, expoziční limity a způsoby osobní ochrany
    • 7.5.4. Expoziční limity
    • 7.5.5. Fyzikální a chemické vlastnosti, stabilita a reaktivita
    • 7.5.6. Toxikologické údaje
    • 7.5.7. Kapitoly 12 až 16
• 8. Regulace práce s jedy a chemickými karcinogeny
  • 8.1. Přípustné exposiční limity (PEL), nejvyšší přípustné koncentrace (NPK)
  • 8.2. Chemické karcinogeny
    • 8.2.1. Karcinogeny kategorie 1 (vybraní zástupci)
    • 8.2.2. Karcinogeny kategorie 2 (vybraní zástupci)
    • 8.2.3. Pracovní procesy s rizikem karcinogenity
• 9. Významné skupiny toxických látek
  • 9.1. Látky dráždivé a leptavé
    • 9.1.1. Kyseliny
    • 9.1.2. Zásady
    • 9.1.3. Reaktivní organické látky
    • 9.1.4. Dráždivé plyny v atmosféře - oxidy síry a dusíku, ozon
    • 9.1.5. Další dráždivé plyny
    • 9.1.6. Látky dráždící oči - slzotvorné látky
  • 9.2. Látky s vysokou akutní toxicitou
    • 9.2.1. Anorganické látky; s- a p- prvky a jejich sloučeniny
    • 9.2.2. Anorganické látky; d- prvky a jejich sloučeniny
    • 9.2.3. Organické látky používané v chemických provozech a laboratořích - příklady
    • 9.2.4. Toxické látky v živé přírodě – příklady
  • 9.3. Látky ovlivňující přenos kyslíku v těle – „krevní jedy“
  • 9.4. Hepatotoxické látky
  • 9.5. Imunotoxické látky
  • 9.6. Neurotoxické látky
  • 9.7. Mutagenní a karcinogenní látky
    • 9.7.1. Přehled nejdůležitějších strukturních typů karcinogenů a jejich metabolitů
  • 9.8. Bojové látky
    • 9.8.1. Látky dráždivé – slzotvorné
    • 9.8.2. Látky dusivé
    • 9.8.3. Látky zpuchýřující
    • 9.8.4. Látky nervově paralytické
    • 9.8.5. Látky psychoaktivní
  • 9.9. Látky nebezpečné pro životní prostředí
    • 9.9.1. Chlorované organické látky
    • 9.9.2. Látky ohrožující ozonovou vrstvu – fluorchloruhlovodíky
  • 9.10. Látky návykové
    • 9.10.1. Společností akceptované drogy
    • 9.10.2. Kannabinoidy
    • 9.10.3. Halucinogeny
    • 9.10.4. Stimulační drogy
    • 9.10.5. Opiáty
    • 9.10.6. Těkavé látky
    • 9.10.7. Psychofarmaka
  • 9.11. Potravinová aditiva
• 10. Vztahy mezi strukturou, fyzikálně chemickými vlastnostmi, toxicitou a rizikem
  • 10.1. Příklady strukturních typů látek s určitou charakteristickou toxicitou
  • 10.2. Kvantitativní vztahy mezi strukturou a aktivitou (QSAR)
  • 10.3. Vztahy mezi toxicitou a rizikem
• 11. Úloha chemie v průmyslové společnosti a vztah společnosti k chemii
  • 11.1. Chemofobie a její rozpornost
  • 11.2. Co poskytuje chemie společnosti?
    • 11.2.1. Příklady výrobků, jimiž chemie významně přispěla k prodloužení lidského věku a ochraně zdraví
  • 11.3. Vlivy působící na představu veřejnosti o chemii
    • 11.3.1. Vliv zneužívání některých chemických výrobků na představy o chemii
    • 11.3.2. Vliv použití laciného chemického výrobku poškozujícího životní prostředí na představy veřejnosti o chemii
    • 11.3.3. Vliv reklamy na představy veřejnosti o chemii
    • 11.3.4. Vliv činnosti nevládních organizací na představy veřejnosti o chemii
  • 11.4. Využívání aspektů ochrany zdraví a životního prostředí v konkurenčním boji
    • 11.4.1. Princip využití požadavků ochrany životního prostředí v konkurenčním boji
    • 11.4.2. Příklad: Vývoj požadavků kladených na vlastnosti benzinu a vybavení automobilů
    • 11.4.3. Přenos obtíží s ochranou životního prostředí do jiných zemí
• 12. Bezpečnost chemických výrobků z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí
  • 12.1. Terminologie používaná v souvislosti s ochranou životního prostředí
  • 12.2. Přenos a rozklad chemických sloučenin v životním prostředí
    • 12.2.1. Poločas životnosti sloučeniny v životním prostředí
    • 12.2.2. Přenos a rozklad sloučenin ve složkách prostředí
    • 12.2.3. Vlastnosti sloučenin ovlivňující jejich vstup do potravních řetězců a jejich další osudy
    • 12.2.4. Cesty vstupu sloučenin do potravních řetězců
  • 12.3. Ochranná legislativa zajišťující bezpečnost chemických výrobků
    • 12.3.1. Základní pojmy používané v Zákoně o chemických látkách a chemických přípravcích
    • 12.3.2. Klasifikace a registrace chemické látky
    • 12.3.3. Balení a značení látek a přípravků
    • 12.3.4. Bezpečnostní listy (MSDS)
    • 12.3.5. Hodnocení požárního chování kapalin
  • 12.4. Některé mezinárodně sledované skupiny chemických látek
    • 12.4.1. Chemické zbraně a jejich prekursory
    • 12.4.2. Omamné a psychtropní látky a prekursory jejich výroby
    • 12.4.3. Těkavé organické sloučeniny
    • 12.4.4. Látky poškozující ozónovou vrstvu Země
    • 12.4.5. Persistentní (stabilní) organické znečišťující sloučeniny
    • 12.4.6. Vysoce persistentní vysoce bioakumulovatelné sloučeniny
• 13. Bezpečnost chemických procesů
  • 13.1. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými přípravky (Zákon 353/1999 Sb.)
    • 13.1.1. Zařazení výroben do rizikových skupin
    • 13.1.2. Přehled povinností plynoucích ze zařazení do ryzikových skupin A a B
    • 13.1.3. Zdroje rizika v chemickém průmyslu
  • 13.2. Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování (č. 76/2002 Sb.)
    • 13.2.1. Integrovaná povolení
    • 13.2.2. Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách
    • 13.2.3. Integrovaný registr znečišťování životního prostředí
  • 13.3. Ochranné služby pro chemické nehody v dopravě a jiné nehody mimo chemické závody
• 14. Ochrana zdraví na chemických pracovištích
  • 14.1. Obecné zásady chování na chemických pracovištích
  • 14.2. Těkavé organické látky jako zdroj rizika
  • 14.3. Úrazy při práci se skleněnými součástkami
  • 14.4. Žíravé látky jako zdroj rizika úrazu
  • 14.5. Hořlavé látky jako zdroj ohrožení zdraví
    • 14.5.1. Povinnosti zaměstnanců a studentů
    • 14.5.2. Zásady chování při nebezpečí požáru nebo při vzniku požáru
    • 14.5.3. Ochranné prostředky
  • 14.6. Laboratorní procesy prováděné při zvýšeném tlaku
  • 14.7. Laboratorní procesy prováděné za sníženého tlaku
  • 14.8. Látky toxické jako zdroj rizika
  • 14.9. Zdroje rizika při provádění exotermických chemických reakcí
  • 14.10. Tvorba peroxidů působením vzdušného kyslíku během skladování jako zdroj rizika
• 15. Chemické procesy k ochraně životního prostředí
  • 15.1. Vliv výroby energie na životní prostředí
    • 15.1.1. Vznik škodlivých sloučenin ve spalovacích procesech
    • 15.1.2. Důsledky emisí škodlivých sloučenin pro prostředí
    • 15.1.3. Zlepšování stavu ovzduší v České republice
  • 15.2. Katalytické jednotky k snížení nebezpečnosti výfukových plynů
    • 15.2.1. Nebezpečné složky výfukových plynů
    • 15.2.2. Struktura a funkce katalytické jednotky
    • 15.2.3. Zdravotní nebezpečnost výfukových plynů
  • 15.3. Omezování úniků oxidů síry do ovzduší – odsiřování
    • 15.3.1. Vliv hloubky zpracování ropy na životní prostředí
    • 15.3.2. Odsiřování a zplyňování uhlí
    • 15.3.3. Zachycování sloučenin síry při spalování uhlí
  • 15.4. Postupy čistění odpadních plynných proudů v průmyslu
    • 15.4.1. Zachycování plynů a par a prachových částic
  • 15.5. Procesy čistění odpadních vod
    • 15.5.1. Princip čistění odpadních vod
    • 15.5.2. Odpadní průmyslové vody
  • 15.6. Skleníkový efekt
    • 15.6.1. Podstata skleníkového efektu
    • 15.6.2. Příspěvek oxidu uhličitého k skleníkovému efektu
  • 15.7. Může použití vodíku jako paliva vyřešit skleníkový efekt?
    • 15.7.1. Postupy výroby vodíku a emise oxidu uhličitého s nimi spojené
    • 15.7.2. Společné znaky reakcí k výrobě vodíku