Na povrchu kapaliny, který je periodicky narušován mechanickými, akustickými nebo jinými impulsy (někdy stačí pouze tepelný pohyb molekul), vzniká vlnění, které se nazývá vlnění kapilární. Pro rychlost šíření vlnění υ na povrchu kapaliny o hustotě ρ a povrchovém napětí γ platí rovnice, odvozená Kelvinem [2, str. 40, 176]

První člen, charakterizující vliv gravitace, převažuje při velkých vlnových délkách λ, druhý člen vyjadřuje vliv povrchového napětí kapaliny. Ze změřené vlnové délky vznikajícího vlnění a z rychlosti šíření vlnění je možno vypočítat povrchové napětí (detailní matematický popis jevu je značně složitý).

Metoda může být použita i pro měření mezifázového napětí kapalina-kapalina. Příklad experimentálního uspořádání ukazuje obr. 1. Vlnění je na fázovém rozhraní generováno mechanicky (kmitající ocelová jehla, která naráží do Pt drátu umístěného v rozhraní) a šířící se vlnění je pozorováno opticky.