Porovnává skutečný profilu kapky s teoretickým tvarem daným Laplaceovou-Youngovou rovnicí

kde kapilární tlak Δp i hlavní poloměry křivosti R₁ a R₂ jsou funkcemi polohy bodu povrchu kapky v prostoru.

Původně byly z fotografie nebo obrazu přisedlé nebo visící kapky (obr. 1) v mikroskopu odečítány charakteristické geometrické parametry (průměry d_e, d_s, d_min nebo souřadnice bodů profilu kapky (x_A, y_A) a porovnávány s tabelovanými hodnotami těchto parametrů [3], které pro různé hodnoty povrchového napětí a poloměry křivosti ve vrcholu kapky vypočítali numerickou integrací Laplaceovy rovnice Bashforth a Adams (1883); tento postup je velice pracný.

Výrazné zlepšení představuje použití počítačů. Obraz kapky je přes mikroskop snímán videokamerou, digitalizován a zpracován vhodným počítačovým programem.

Technika analýzy profilu kapky za použití počítače, označovaná jako ADSA [72], [38] (Axisymmetric Drop Shape Analysis), byla úspěšně použita u různých druhů systémů. Může poskytnout jako výstup jak hodnoty úhlu smáčení, tak povrchové, popř. mezifázové napětí i plochu povrchu kapky, poloměr křivosti nebo poloměr obvodu smáčení. Metoda je absolutní, skutečně statická. K měření jsou zapotřebí pouze malá množství měřených látek a postup lze použít i za experimentálně obtížných podmínek - za zvýšených tlaků a teplot, nebo pro měření reaktivních materiálů. Umožňuje stanovení velmi nízkých hodnot napětí, které přicházejí v úvahu u micelárních systémů, i velmi vysokých mezifázových napětí (např. mezi rtutí a vodnými roztoky). Je vhodná pro studium rovnovážných napětí roztoků charakterizovaných vysokou viskozitou, které mohou obsahovat látky o vysoké molární hmotnosti a tedy nízké difuzní rychlosti, pro studium termodynamiky mezifázových rozhraní. Měření mohou být prováděna v rychlém sledu, bez zásahu do systému, takže lze sledovat změnu mezifázového napětí systému s časem - je tedy vhodná pro studium systémů, které obsahují povrchově aktivní látky. Postupu bylo také použito ke studiu povahy mezifázových filmů.