Síla τ působící na linii smáčení (viz obr. 1), jejíž hodnota stoupá se zakřivením linie smáčení; v případě rovné linie smáčení je τ nulová. Může nabývat kladných i záporných hodnot (10^–11 až 10^–5 J m^–1) [4], [91], [9], [73], [90]).

Podobně jako povrchová energie může být i tato veličina definována jako vratná práce potřebná k izotermnímu prodloužení linie smáčení o jednotkovou délku za konstantního objemu stýkajících se fází a ploch příslušných fázových rozhraní

kde F je Helmholtzova energie, ℓ délka linie smáčení, A_ij plochy rozhraní mezi fázemi i a j.

Vliv liniového napětí může být významný u systémů s velmi malými poloměry linie smáčení (r < 10 nm, např. při heterogenní nukleaci, nebo kapilární kondenzaci v pórovitých tuhých látkách). V Youngově rovnici je pak nutno uvažovat další člen, τ/r; např. pro velmi malou kapku kapaliny na tuhém povrchu platí