Periodické střídání barevných a nebarevných pásů v  gelech, vznikající v důsledku difuze a srážecích reakcí.

Jestliže do gelu, který obsahuje nějakou nízkomolekulární látku, difunduje další látka, která s ní může tvořit nerozpustnou sloučeninu, probíhá srážecí reakce jen v určitých zónách soustavy, které se střídají se zónami, v nichž se sraženina netvoří.

Jestliže se např. na gel vzniklý ztuhnutím roztoku želatiny s dvojchromanem draselným nalije roztok dusičnanu stříbrného, difunduje do gelu, kde probíhá srážecí reakce za vzniku chromanu stříbrného. Protože dvojchromanové ionty difundují pomaleji než ionty stříbrné, klesne jejich koncentrace v okolí vzniklé sraženiny pod hodnotu danou součinem rozpustnosti a ke srážení nedochází. Tím se za prvním barevným pásem sraženiny vytvoří bezbarvý pás a další vrstva sraženiny se tvoří až v určité vzdálenosti, kde je opět dostatečná koncentrace dvojchromanových iontů.

Tímto způsobem vznikaly např. barevné proužky v achátech v době, kdy se tvořily z gelu kyseliny křemičité. Vrstevnatost popsaného typu je příčinou páskovaného zbarvení u zvířat (motýlí křídla) či u květů a vyskytuje se též ve svalové tkáni (příčně pruhované svaly).